Letiště Brno – v letních měsících nárůst cestujících charterových letů o téměř 14 %
Brno, 15. září 2014
Zájem o cestování do prázdninových destinací z Letiště Brno byl výrazně větší než v loňském roce. Letiště Brno, druhé největší letiště v ČR, tak mělo velmi úspěšnou letní sezónu. Od května do konce srpna odbavilo letiště 209 tisíc turistů na charterových letech. V porovnání se stejným obdobím roku 2013, kdy z Brna odletělo 183 tisíc pasažérů charterových letů, jde o nárůst o 14 %. Nejvytíženějšími dny v týdnu byly úterky, ve kterých letištěm průměrně prošlo 5000 tisíc cestujících, odbavených do 15 destinací.
„Naším hlavním cílem je, aby Letiště Brno dlouhodobě rostlo, rozvíjelo se a zkvalitňovalo služby zákazníkům. Výsledky charterové přepravy v období květen až srpen to potvrzují. Téměř 14 % meziroční nárůst přepravených cestujících na charterových letech dokazuje, že brněnské letiště je pro letecké společnosti atraktivní a cestující z Moravy i Čech mají zájem o lety z moravské metropole. Téměř půl milionu přepravených cestujících v loňském roce z nás dělá druhé největší letiště v České republice a slibné výsledky letošního léta tuto pozici potvrzují,“ říká Tomáš Plaček, ředitel, LETIŠTĚ BRNO a.s.
V letních měsících mířily charterové lety z Letiště Brno do 24 destinací. Převážně turisté cestovali do prázdninových destinací ve Středomoří. Novinkami letošní sezóny byly lety z Brna na ostrov Santorini (Řecko) a do Ercanu (Severní Kypr).
Podle počtu odbavených cestujících měli turisté mířící za odpočinkem z brněnského letiště největší zájem o tyto destinace:
1. Antalya (Turecko)
2. Burgas (Bulharsko)
3. Heraklion (Řecko)
I když nejžádanější destinací byla turecká Antalye, nejvíce cestujících z brněnského letiště létalo v období květen až srpen charterovými lety do Řecka. Bylo to dáno větším počtem (celkem 11) destinací, s kterými bylo v létě Brno v Řecku spojeno. Druhou zemí – podle počtu odbavených cestujících – bylo Turecko a na třetím místě se umístilo Bulharsko.
Pokud jde o letecké společnosti, nejvíce cestujících na charterových letech přepravil z Letiště Brno významný český letecký dopravce - Travel Service (90% charterových cestujících). Následovaly letecké společnosti Nouvelair Tunisie (6%) a Onur Air (2%).
Zmíněných 209 tisíc turistů, kteří letos absolvovali své prázdninové cesty přes Letiště Brno, pochopitelně cestovalo i se zavazadly. Od května do srpna tak bylo na charterových letech odbaveno 2 330 tun zavazadel, což představuje přibližně 160 000 kusů zavazadel o průměrné váze 15 kg.
Letiště Brno–Tuřany
Závod (pozn. v režimu starého občanského zákoníku Podnik) Letiště Brno –Tuřany, jehož majitelem je Jihomoravský kraj, má v dlouhodobém nájmu společnost LETIŠTĚ BRNO a.s. Cílem pronájmu závodu Letiště Brno–Tuřany, je zajistit při dlouhodobé správě a provozování letiště jeho rozvoj, a tedy dlouhodobě zvyšovat hodnotu majetku kraje. Tato koncepce je ve smluvním vztahu zakotvena závazkem provozovatele letiště zajistit investice do rozvoje letištní infrastruktury a provádět opravy a údržby, vedle stanoveného nájemného. Podstatné je, že investice, které provozovatel letiště musí provést, nejsou odvozeny od zisku letiště, ale od finančního obratu. Tedy od kritéria, které je pro provozovatele přísnější a pro kraj výhodnější.V období od poloviny roku 2004 (kdy podnik Letiště Brno-Tuřany přešel na základě zákona do majetku Jihomoravského kraje a ten se stal pronajímatelem) do roku 2013 se zvýšil počet letů o 56 % (z 17,8 tis. na 27,8 tis. ročně), počet přepravených cestujících o 169 % (z 171 tis. na 463 tis.). Hodnota majetku Letiště Brno–Tuřany (dlouhodobého hmotného a nehmotného) se v období 30. 4. 2004 - 30. 4. 2014 zvýšila o 158 %. A to i díky těmto investicím, které provozovatel, společnost LETIŠTĚ BRNO a.s., provedla reinvesticemi výnosu: například do modernizace a přístavby odbavovací haly přílet, generální rekonstrukce čističky odpadních vod, rozšíření parkovacích ploch pro veřejnost před odbavovacími terminály, rozšíření odbavovací plochy všeobecného letectví, rozšíření pojezdové dráhy TWY B - stabilizace postranního pásu, vedle významného objemu finančních prostředků vynakládaných na opravy provozních ploch a dalšího nemovitého majetku ve vlastnictví Jihomoravského kraje.
